Osm výzev, kterým čelí současná logistika a doprava

1) Navyšování cen mýtného v jednotlivých zemích

Asi nikoho nepřekvapí, že velkou roli v logistice hrají náklady, které se skládají hned z několika složek. Pokud budeme brát v potaz pozemní dopravu, je jednou z nich i mýtné, které je v každé zemi odlišné, a navíc v posledních letech poměrně zásadně stoupá.  Pro představu – například v České republice se mýto pro vozidla nad 12 tun pohybuje na zpoplatněných úsecích v rozmezí kolem dvou až šesti korun za ujetý kilometr na zpoplatněném úseku. V západní Evropě se pak mýtné pohybuje až ve dvojnásobných hodnotách. Ceny mají navíc tendenci růst. Na začátku letošního roku zdražení mýtného o několik procent oznámilo například Německo, ale i Rakousko, které navíc od roku 2024 plánuje zavedení poplatku za emise CO2.

2) Růst nákladů přepravců

Vedle mýtného se v souvislosti s přepravou prodražují i jiné náklady, které jsou potřeba uhradit, aby bylo zboží přepraveno z bodu A do bodu B. Patří sem například palivo, ale stejně tak i mzdy zaměstnanců logistických společností, které vedou ke snižování marží přepravců. Není dokonce výjimkou, že transportní firmy musí některé zásilky dotovat. Situaci navíc v blízké době zkomplikuje i plánovaná skartace 600 tisíc přepravních kontejnerů.

3) Snížení objemu přepravovaného zboží

S těžkostmi se nepotýkají pouze logistické firmy, ale i na ně navázané dodavatelské řetězce. Faktory, jako byla koronavirová epidemie v letech 2020 a 2021, ale například i válka na Ukrajině, vedly v posledních letech ke krachu některých dodavatelských řetězců a k poklesu objemu přepravovaného zboží. Jen v roce 2022 byl v tomto ohledu zaznamenán osmiprocentní pokles a sestupný trend se očekává i letos a v dalších letech. 
Propad se naplno projevil během loňských Vánoc, kdy z Asie (především Číny) do Evropy proudilo podstatně méně zboží. Pro logistické společnosti jde o velkou výzvu, jelikož menší objem přepravovaného zboží pro ně přirozeně znamená ztrátu obchodních příležitostí

4) Plné sklady

Problém plných skladů vznikl během koronavirové epidemie, kdy zákazníci naplnili sklady a dosud se neprodaly veškeré zásoby. Tato skutečnost omezuje nové objednávky, jelikož nové zboží není často kam umístit.
V tomto období každoročně zažívá logistika dopravní vrchol, spojený s předvánočním zásobováním. V letošním roce je tomu však jinak. „V letošním roce se nepotvrdilo, že námořní trh je hodně periodický. Tato odchylka je dána dvěma faktory. První je předzásobením obchodníků i větší nákupní apetit nás všech během pandemie a druhým důvodem je ekonomický útlum, kdy v současné době se nedaří sklady vyprázdnit, lidé šetří a z toho vyplývá nižší počet objednávek. Nemalou měrou ke všemu přispívá inflace a pokles reálných mezd,“ uvádí Martin Jukl, Director, Sea Department, DSV Air & Sea, CZ.

5) Administrativní zátěž

Tento bod úzce souvisí s problémem plných skladů. V řadě zemí není kvůli komplikované administrativě snadné budovat nová skladová uložiště, což v konečném důsledku, jak již bylo zmíněno, komplikuje ukládání zásilek

6) Současná ve světě

Logistickým společnostem v posledních letech ztěžuje práci i současná geopolitická situace. Po koronavirové krizi, která expertům na dopravu přinesla řadu překážek, se objevily nové problémy. V kontextu evropského kontinentu jde zejména o konflikt na Ukrajině. Pokud nebudeme brát v potaz uvalené sankce na Rusko, které mají (ne)přímý přesah i do globální ekonomiky, má válka vliv i na tradiční cesty a řetězce, včetně toho, že není momentálně možné využívat některé vzdušné prostory. 
Válka na Ukrajině má navíc přesah i do sféry lidských zdrojů, když se řada ukrajinských řidičů logistických společností musela vrátit do své rodné země.

7) Udržitelnost

Ekologie a zodpovědný přístup k životnímu prostředí se stává nedílnou součástí strategie prakticky všech společností, včetně těch logistických. Platí to i o společnosti DSV, která usiluje o to, aby v oblasti zajištění zodpovědných a udržitelných obchodních postupů patřila k lídrům ve svém oboru. Vzhledem k tomu, že si DSV uvědomuje svoji důležitou roli, zvýšila své ambice v oblasti udržitelnosti a zavázala se, že do roku 2050 dosáhne bezemisního provozu.
„Zelená logistika je jednoznačně směr, kterým se logistika ubírá. Řada společností se v tomto směru profiluje z důvodu snižování emisí, CO2 neutrality, protože to zákazníci vyžadují a často to bývá jednou z podmínek spolupráce,“ dodává Martin Jukl.

8) Počasí

Nemalý vliv na transport zboží po celém světě má i počasí, které v posledních letech – i v kontextu probíhající klimatické změny – přináší stále více výzev, především těch, které souvisí s plánováním.  Povodně, požáry, horko, ale třeba i sucho – to vše zásadním způsobem narušuje logistické operace. Zmínit můžeme například vysychající Panamský průplav, jehož kapacita musela být nedávno snížena, což vedlo ke kolonám lodí a neočekávaným zpožděním v dodávkách.